Historie LANETE  - dům Viktorin
 

Bývalý hotel Černý orel

Proslul především pověstí, že jej vlastnil Viktorin, jeden ze synů krále Jiřího z Poděbrad. Sám král prý zde nocoval před bitvou u Úhrova. Písemné doklady potvrzující tuto legendu však neexistují. Přesto má stavení dlouhou a velmi pestrou historii. Nejstarší zmínka o něm pochází již z roku 1740. Popisuje krvavou šarvátku, která se tu strhla mezi několika vojíny. Dva z nich v ní přišli o život a jejich těla byla pohřbena při severní stěně domu. Další významné datum v historii Černého orla představuje rok 1773. Tehdy zde hrabě Leopold Krakovský z Kolovrat zřídil továrnu na jehly, v níž našlo obživu mnoho obyvatel. Po zániku továrny tu otevřeli pohostinsví. Původně se nazývalo horní hospoda U Louže, později panská hospoda U Černého orla. Budova utrpěla značné škody při požáru roku 1818. Kromě ohně zasáhly do dějin hostince i nemoci. Epidemii cholery podlehla roku 1866 paní Ledererová, tehdejší majitelka.

Roku 1872 žádá její dědic Moric Lederer o povolení zastavět podloubí domu, z jedné poloviny vytvořit hostinské místnosti, z druhé pak obchody nebo byty. Projekt byl schválen. Dům tak přišel o podloubí. Významné stavební zásahy uskutečnili rovněž manželé Franclovi, kteří vlastnili hotel v letech 1909 až 1941.

Zadali zdejšímu staviteli Čeňku Krumlovi nákladnou zakázku, která čítala například novou vazbu střechy, kanalizaci, elektroinstalaci nebo výstavbu žulového schodiště. Ve 30. letech 20. století dosáhl hotel vrcholu své slávy. V poschodí se skvělo 11 poměrně luxusně vybavených pokojů, v přízemí útulná restaurace a výčep. Obchod v jižní části domu byl pronajímán zdejším živnostníkům. Ve 30. letech ho proslavil cukrář Antonín Fenyk. Čerstvé Fenykovy zákusky se objevovaly i na jídelním lístku U Černého orla. Rodina Franclova byla později vystěhována. Syn Františka Francla se stal československým přeborníkem v kulečníku a založil v Praze kavárnu 5P. Pyšnila se hlavně tehdejší módní novinkou - telefonem na každém stole.

Od r. 1941 vlastnila dům Viktorin Hospodářská záložna okresu Habry. Hoteliérkou se stala paní Vlčková, později její syn pan Studený. Spravovali hotel pečlivě a svědomitě, takže ještě na přelomu 50. let fungoval.

Roku 1949 zde však záložna provedla vnitřní úpravy. Přízemí změnila na kanceláře, v poschodí zřídila dva byty pro zaměstanance. Od roku 1960 sloužila část přízemí české spořitelně, v druhé otevřela samoobsluhu Jednota.

Roku 1964 změnila budova majitele. Stal se jím bytový podnik. V sedmdesátých letech se v přízemí na severní straně nacházel bufet. Od roku 1979, kdy se odstěhovala spořitelna, sloužila jižní část jako schůzovní místnost MěNV, který ji pronajímal různým organizacím. Konaly se zde také společenské akce, například taneční.

Roku 1977 opravilo zdejší JZD fasádu a vyměnilo polovinu oken v objektu za nová.

K rozsáhlejší rekonstrukci budovy došlo až v devadesátých letech.

 

 

 

Designed By Mohamed Kurdi - www.mkurdi.eu